Zásady a konkrétní tipy: Jak při koučinku a sebekoučinku správně definovat cíl

Tento článek vás provede hlavními zásadami a konkrétními nástroji pro efektivní definování cílů v koučovacím procesu. Dozvíte se, proč je jasně zformulovaný cíl základním stavebním kamenem úspěšného koučinku, jak se vyvarovat nejčastějších chyb při jeho specifikaci. Prozkoumáte osvědčené modely, jako jsou SMART, PURE či CLEAR, které vám mohou pomoci vytvořit cíl, který bude dosažitelný, měřitelný a chtěný. Osvojíte se zde také konkrétní otázky a tipy, díky kterým se naučíte definovat cíl jednoduše a s jistotou.

V čem vám může koučink pomoct?

Koučink je o cestě k rozvoji, změně a dosažení cílů. Aby tato cesta byla úspěšná, je potřeba mít jasno v tom, kam směřujeme. Jasně definovaný cíl je základním stavebním kamenem každého koučovacího sezení – dává procesu směr, umožňuje měřit pokrok a poskytuje motivaci, která klienta provází na jeho cestě.

Správně specifikovaný cíl nejenže určuje směřování koučovacího rozhovoru, ale také ovlivňuje jeho efektivitu. Pomáhá zaměřit pozornost na to, co je skutečně důležité, eliminuje rozptylování a podporuje klienta v realizaci konkrétních kroků vedoucích k žádoucím výsledkům. Nejasné nebo příliš obecné cíle naopak často vedou ke stagnaci, zklamání a ztrátě motivace.

Cílem tohoto článku je ukázat konkrétní prvky, jak správně a funkčně cíl formulovat tak, aby byly jasné a smysluplné. Seznámím vás se základními zásadami specifikace cílů a s praktickými nástroji, jako jsou modely SMART, PURE nebo CLEAR, které vám pomohou proměnit vágní představy v konkrétní plány. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 13 nejrozšířenějších mýtů o koučinku

Proč je důležité mít jasně definovaný cíl?

Bez jasně definovaného cíle se proces koučinku stává nejasným a chaotickým souborem vět, myšlenek a emocí. Místo pro klienta užitečného a efektivního koučovacího rozhovoru tak může být dosaženo maximálně „příjemného rozhovoru“. Naopak dobře specifikovaný cíl poskytuje pevný bod, který kouče i klienta provází celým procesem a od něhož se vše odvíjí.

Proč je tedy definování cíle tak zásadní? A jaké výhody přináší?

Motivace

Jasně definovaný cíl v klientovi probouzí odhodlání. Když má před sebou konkrétní metu, je schopen lépe si představit cestu a možnosti k jejímu dosažení, což ho motivuje k práci. Cíl poskytuje jednotlivým krokům smysl a přináší klientovi pocit, že jeho úsilí vede k hmatatelným výsledkům.

Příklad: Místo vágního „Chci se cítit lépe.“ může konkrétní cíl znít: „Chci do 3 měsíců zlepšit svou fyzickou kondici tak, že budu třikrát týdně pravidelně cvičit.“ Tento cíl klienta motivuje více, protože jasně vidí, co ho čeká.

Směr

Bez jasného cíle se koučovací sezení může rozptýlit do mnoha stran a ztratit svou efektivitu tím, že se promění na náhodný „pokec u kávy“. Definování cíle poskytuje jasnou představu o tom, kam klient směřuje a zaměřit se na konkrétní kroky, které k dosažení cíle vedou.

Příklad: Pokud klient přijde s tématem „Chci zlepšit své vztahy.“, je důležité zjistit, co konkrétně tím myslí. Jasně definovaný cíl, například „Chci komunikovat s kolegy v práci otevřeněji a přátelštěji a to pro mě konkrétně znamená, že….“ pomůže následně určit konkrétní kroky.

Měření pokroku

Jasné cíle umožňují sledovat pokrok, což udržuje motivaci. Když klient vidí postup ke svému cíli, získává sebedůvěru a odhodlání pokračovat. Vágní cíle však vedou k pocitu stagnace kvůli nezřetelnému pokroku.

Příklad: Cíl „Chci mít více času na rodinu“ lze rozdělit na měřitelné kroky, například „Každý večer si vyhradím alespoň hodinu, kterou strávím s dětmi bez přerušování.“ Takové měřitelné prvky pomohou sledovat postup.

Omezení rozptylu

Při koučování se může snadno stát, že klient odbíhá k různým tématům, což proces činí nejasným a méně efektivním. Jasně definovaný cíl napomáhá zaměřit se na klíčové aspekty a umožňuje držet se stanovené trajektorie.

Příklad: Pokud je cílem klienta „Lépe zvládat stres,“ může se diskuse stočit k pracovním problémům, rodinným záležitostem nebo zdravotním otázkám. Jasný cíl, například „Chci si osvojit techniky řízeného dýchání na zvládání stresu,“ udrží rozhovor zaměřený konkrétním směrem.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: 7 silných otázek ze sféry sebekoučinku, které stojí za to si položit

Základní zásady pro specifikaci cílů

Specifikace cíle v koučování má několik základních pravidel, která zajišťují, že je cíl jasný, smysluplný a dosažitelný. Pokud tyto zásady dodržíte, získáte pevný základ pro efektivní práci s klientem. Základní zásadou je formulace cíle v kontextu toho, co je chtěné, nikoliv nechtěné.

Příklad: Místo „Nechci se tolik stresovat“ raději „Chci si začlenit do svého života pravidelnou třítýdenní dovolenou jednou ročně a chci se naučit strategie pro vyvažování myšlenek.“

1. Srozumitelnost

Cíl je třeba formulovat jednoduše a jasně. Klient by měl získat zcela konkrétní představu, co je jeho cílem a co považuje za jeho dosažení.

Příklad: Místo „Chci být spokojenější“ raději „Chci najít konkrétní strategii, jak si vyhradit o 2 hodiny týdně více času na odpočinek.“

2. Dosažitelnost

Cíl by měl být realistický vzhledem k možnostem klienta (tak – jak je on sán vnímá). Přehnaně ambiciózní cíle mohou vést k frustraci, zatímco příliš snadné cíle mu nezajistí pocit úspěchu.

3. Relevance

Cíl by měl odpovídat potřebám a prioritám klienta. Je důležité, aby měl pro klienta osobní význam a byl v souladu s jeho hodnotami.

4. Časový rámec

Stanovení termínu je důležité pro udržení tempa a sledování pokroku. Bez časového rámce se cíl může stát nekonkrétním a často odkládaným.

Příklad: „Do 3 měsíců si vytvořím návyk, kdy každý den věnuji 20 minut čtení knihy pro rozvoj svých dovedností.“

5. Konkretizace

Obecné cíle je třeba rozpracovat na konkrétní kroky. Čím konkrétnější cíl, tím jasnější je cesta k jeho dosažení.

Příklad: Místo „Chci zlepšit své zdraví“ raději „Chci každý den ujít 10 000 kroků a zařadit do svého jídelníčku o 10% více zeleniny než nyní.“

Praktické modely a nástroje pro specifikaci cílů

Pro efektivní stanovení cílů je k dispozici řada ověřených nástrojů a modelů, které napomáhají jejich strukturování a zpřehlednění. Níže uvádím čtyři nejčastěji používané metody:

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Poznejte efektivní nástroje pro koučink

Model SMART

Tento známý model pomáhá vytvořit cíl, který je jasný, měřitelný a realizovatelný. Nejčastěji bývá prezentován takto (přičemž jeho jednotlivé kategorie jsou interpretovány různými autory s dílčími odchylkami):

• S (Specific): Čeho přesně chcete dosáhnout?
• M (Measurable): Jak poznáte, že jste tohoto cíle dosáhl/a?
• A (Achievable, Ambitious): Jak moc je pro vás tento cíl dosažitelný? Jak moc to chcete?
• R (Realistic): Jak reálné je pro vás dosažení tohoto cíle?
• T (Time-bound): Kdy chcete tohoto cíle dosáhnout?

Příklad: „Do 2 měsíců zvládnu prezentovat před skupinou 10 lidí s jistotou a v klidu.“

Model PURE

Tento model zdůrazňuje na prvním místě smysl, etiku a zaměření cíle.

• P (Positively stated): Cíl by měl být formulován pozitivně.
• U (Understood): Měl by být jasný, uchopitelný a pochopitelný.
• R (Relevant): Měl by odpovídat vašim hodnotám.
• E (Ethical): Nesmí být v rozporu s vašimi přesvědčeními.

Příklad: „Chci do 6 měsíců vybudovat lepší pracovní prostředí, kde se celý tým bude cítit respektován a motivován. To pro mě znamená konkrétně toto…“

Model CLEAR

Tento model klade důraz na jasnost a širší dopady cíle.

• C (Challenging): Cíl by pro vás měl být výzvou.
• L (Legal): Musí být v souladu s pravidly.
• E (Environmentally sound): Zohledňuje dopady na okolní rámec (systém).
• A (Agreed): Je jasný a dohodnutý.
• R (Recorded): Cíl by měl být zaznamenán. (Měl by být odměnitelný.)

Příklad: „V následujících 3 měsících vytvořím konkrétní plán pro zlepšení týmové spolupráce, který tým bude schopen přijmout a bude ho aktivně využívat. To znamená…“

Vizualizace/imaginace cíle

Tento nástroj podporuje zaměření na žádoucí výsledek. Klient si vizualizuje dosažení svého cíle a prožívá emoce s tím spojené.

• Otázky: „Jak se budete cítit, až dosáhnete svého cíle?“ „Jak bude vaše prostředí vypadat?“ „Kdyby vás někdo vyfotografoval v okamžiku dosažení cíle, co bude na této fotografii?“ 
• Postup: Nechte klienta popsat co nejdetailněji situaci, kdy je cíl splněn a prožít emoce s tím spojené. Následně mu klaďte otázky, které mu pomohou objevit kroky, jak se tam dostat.

Nejčastější chyby při stanovování cílů

• Přílišná obecnost: například: „Chci být šťastný.“
• Zaměřování pozornosti na nechtěný stav: Cíl, který je vymezen jako něco, co klient nechce. Například: „Nechci být ve stresu.“
• Ignorování hodnot: Cíl, který není v souladu s tím, co klient považuje za pro něho skutečně důležité.
• Chybějící měřitelnost: Bez konkrétních ukazatelů není možné sledovat pokrok.

Závěr aneb nejzákladnější pravidlo pro stanovování cílů v koučinku

Kdyby bylo nutno definovat nejzákladnější pravidlo pro stanovování cílů v koučinku, znělo by:

Definuj co nejkonkrétněji to, co chceš, místo toho, co nechceš.

Jasně formulovaný cíl je důležitý pro efektivitu v koučinku. Umožňuje zaměřit se na podstatné aspekty, motivuje a usnadňuje dosažení žádoucích výsledků. Využití modelů SMART, PURE nebo CLEAR může podpořit klienty v dosažení konkrétních a měřitelných cílů. Mít jasnou představu o směru, kterým se ubíráme, je prvním krokem k úspěchu nejen v koučování, ale i v každodenním životě.

Výzva pro vás: Otestujte při své příští koučovací praxi některý z pro vás dosud neznámý modelů a pozorujte, jak vaši klienti reagují. 

Chcete se o koučinku a stanovování cílů dozvědět víc? Absolvujte Základní online kurz NLP a koučinku. 

Chcete se naučit mimořádně široké portfolio koučovacích nástrojů a technik pro praxi? Přihlaste se na komplexní výcvik Kouč//koučka. 

Použité zdroje

• John Whitmore: Koučování, rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti, Management press, Praha, 2007
• W. Timothy Gallwey – Zvládněte stres metodou Inner game, Management Press, 2012
• https://www.coachfederation.cz
• https://coachingfederation.org
• https://www.akor.cz/poznejte-efektivni-nastroje-pro-koucink/
• https://www.akor.cz/13-nejrozsirenejsich-mytu-o-koucinku/
• https://www.akor.cz/jak-si-vybrat-koucovaci-vycvik/

Zdroje pro uvedené modely pro specifikaci cílů

Model SMART

Model SMART je jedním z nejrozšířenějších nástrojů pro definování cílů. Byl poprvé představen Georgem T. Doranem v roce 1981 v článku „There’s a S.M.A.R.T. Way to Write Management’s Goals and Objectives“. Zdroj: Doran, G. T. (1981). There’s a S.M.A.R.T. way to write management’s goals and objectives. Management Review, 70(11), 35–36.

Model PURE

Model PURE (tj. Positively stated, Understood, Relevant, Ethical) ve vztahu ke specifikaci cílů v koučinku je nejčastěji připisován kouči a autorovi Mylesi Downeymu. Downey tento přístup k nastavování cílů popsal ve svých publikacích o koučování (např. v knize Effective Modern Coaching).

Nejčastěji se však v souvislosti s rozšířením tohoto modelu zmiňuje Angus McLeod, který ho popisuje ve své knize Performance Coaching: The Handbook for Managers, H.R. Professionals and Coaches (první vydání z roku 2003). V této publikaci pracuje jak s modelem „PURE goals“, tak například i s dalšími systémy (SCORE, Trinity model apod.). 

Model CLEAR

Model CLEAR je v koučovací praxi nejčastěji připisován profesoru Peteru Hawkinsovi, který jej rozvíjel už v 80. letech 20. století a následně ho publikoval ve svých knihách a článcích o koučování, supervizi a týmovém rozvoji. Zdroj:

• Hawkins, P. & Smith, N. (2006). Coaching, Mentoring and Organizational Consultancy: Supervision, Skills and Development. Maidenhead: Open University Press.
• Hawkins, P. (2017). Leadership Team Coaching: Developing Collective Transformational Leadership. Kogan Page.

Vizualizace/imaginace cíle

Technika vizualizace/mentální simulace je dlouhodobě známá a používaná v různých oblastech, jako jsou koučink, terapie, sportovní psychologie a sebe-rozvoj. Zdroje, které tento postup specifikují jako techniku pro stanovení cílů, významně přispěly k jeho popularizaci:

• Gawain, S. (2016). Creative Visualization: Use the Power of Your Imagination to Create What You Want in Your Life. New World Library. 
• Taylor, S. E., & Pham, L. B. (1996). Why thinking about goals and actions enhances goal achievement: The role of mental simulation. Personality and Social Psychology Bulletin, 22(12), 1245–1254.

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.