Jak zlepšit koncentraci? Naučte se Silvovu metodu

Abychom dokázali využít svůj potenciál, potřebujeme k tomu naši plnou koncentraci. Víte, jaké faktory ji snižují? A jak schopnost koncentrace podpořit?

Schopnost myslet kreativně vyžaduje plnou koncentraci

Mozek každého z nás symbolizuje velmi pozoruhodný a zároveň poměrně komplikovaný systém. Jeho vývoj přitom vždy probíhal během pohybu, a proto ani v současné době nejsme přizpůsobeni k celodennímu sezení (u počítače, v práci). V minulosti převládal názor, že je náš mozek přizpůsoben k tomu, aby dělal více věcí najednou. Výzkumy z poslední doby ovšem ukázaly, že to tak úplně neplatí a že realita je zcela odlišná – ke svému optimálnímu fungování totiž mozek potřebuje naši plnou koncentraci.

A co přesně koncentrace znamená? Výklady se různí. Nejčastěji pod tímto slovem chápeme naši schopnost zaměřit svou mysl pouze jedním směrem.

Lidé se často domnívají, že je jejich schopnost soustředit se velmi nízká. Jakmile však mohou začít pracovat na úkolech, které si sami stanovili, okamžitě se do této činnosti plně ponoří. A jejich zaujetí se rázem stává prakticky absolutním.

Platí tedy, že schopnost koncentrace se vždy odvíjí od naší motivace. Nejedná se o žádnou vrozenou dovednost – v průběhu života na ní můžeme neustále pracovat a zdokonalovat ji.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK Neurolingvistické programování: Co to je a jak v praxi funguje?

Víte, co vaši koncentraci snižuje?

I když si to mnohdy ani neuvědomujeme, pracujeme neustále pod vlivem nejrůznějších rušičů a překážek. V současné době naši schopnost koncentrace snižují především:

• chytré telefony,
• sociální sítě,
• a internet jako takový.

Obecně lze překážky v naší koncentraci rozdělit do dvou hlavních skupin: vnější a vnitřní.

Vnější překážky snižující koncentraci

Jak již bylo řečeno, náš mozek není uzpůsoben pro práci, která vyžaduje absolutní soustředění na mnoho podnětů zároveň. Z toho přirozeně vyplývá, že jedno z nejhorších míst pro práci nebo učení představuje otevřená kancelář nebo školní učebna.

V takovém případě je totiž náš mozek nucen zpracovávat velké množství podnětů, což snižuje schopnost koncentrace. A zároveň se kvůli tomu velmi rychle vyčerpává celková energie člověka.

Jedním z nejrušivějších vnějších faktorů je hluk. Dalším velmi demotivačním prvkem může být i nepořádek. Ať už se jedná o pracovní materiály, váš stůl, či místnost, pro lepší koncentraci byste měli mít uklizeno. Aby se vám lépe a efektivněji pracovalo, je vhodné mít také své vlastní stálé pracovní místo. Mozek si díky tomu vytvoří automatický zvyk a bude vědět, že „tady se pracuje“. A nebudete muset vynakládat velké množství energie k tomu, abyste se na práci vůbec naladili.

Vnitřní překážky snižující koncentraci

Stejně jako vnějších překážek, i těch vnitřních může být celá řada. Tou zřejmě nejčastější je přitom špatné stravování, a to zejména v podobě nepravidelného a nesprávného jídelníčku. Je důležité si uvědomit, že náš mozek spotřebovává až 20 % celkové energie organizmu. Pokud intenzivně duševně pracujeme, je tato spotřeba ještě vyšší. A podobně to funguje třeba i v případě, že sníme těžké jídlo a naše tělo se s tím musí vypořádat.

Jaké potraviny zařadit do jídelníčku?

Pro podporu mozkové činnosti je vhodné zařadit zejména:

• čokoládu s vysokým procentem kakaa,
• ořechy a semínka,
• sušené ovoce,
• banány
• a mořské ryby.

Rovněž se vyplatí investovat do některých doplňků stravy. Pro podporu funkce mozku je ideální zejména:

• vitamín B,
• magnesium,
• lecitin,
• ginko biloba,
• maca,
• ženšen
• a cordyceps.

Myslete na dostatek spánku

Velmi výraznou překážkou bránící v koncentraci je nedostatek spánku. A to i v případě, že nás trápí fyzická nemoc a bolest. Každý z nás je schopen udržet pozornost jen po určitý časový úsek. Ať už proto pracujete na čemkoliv, nezapomínejte na pravidelné přestávky. Ideální jsou například 10minutové pauzy, během kterých naprosto změníte svoji činnost. Pusťte si hudbu, jděte si udělat kávu, nebo se protáhněte.

Naučte se Silvovu metodu

Silvova metoda je inspirována meditací a modlitbou. A lze ji v širším slova smyslu považovat za formu autohypnózy. Její podstatou je navození tzv. alfa aktivity našeho mozku.

Nácvik metody v kompletní podobě trvá cca 6 týdnů za dodržení plánu každodenního cvičení. Autor metody José Silva uvádí, že ideální dobou pro nácvik je ráno po probuzení.

1. Lehněte si

Lehněte si na podložku (do postele). Zavřete víčka a oči pod nimi zaměřte v úhlu 20 stupňů vzhůru. V intervalu po 2 sekundách počítejte od 100 k 1. Soustřeďte se na počítání. Po prvních deseti dnech nácviku zkraťte počítání od 50 k 1. Tímto pravidelným nácvikem budete schopni navodit si alfa aktivitu mozku.

2. Postupně zkracujte počítání

Po prvních 20 dnech nácviku zkraťte počítání od 25 k 1. A po dalších deseti dnech počítejte už jen od 10 do jedné. Po dalších 10 dnech už počítejte jen od 5 do 1.

3. Vše ukončete návratem

Každé cvičení ukončete návratem. Řekněte si: „Nyní budu potichu počítat od 1 do 5, pak se pomalu ze stavu, v němž nyní jsem, vynořím. Budu bdělý/á a čilý/á. Bude mi mnohem lépe než před tímto cvičením. Budu plný/á energie. 1… 2 …. 3 …. 4 …. 5. Mám otevřené oči. Jsem zcela bdělý/á. Cítím se velmi příjemně.“

4. Přidejte vizualizace

Jakmile se dokážete na základě popsaných cvičení dostat do relaxovaného stavu alfa, můžete přidat vizualizace. Představte si před sebou něco jako obrovskou televizní obrazovku v prostoru cca 2 m před vašima očima.

Tato „obrazovka“ nevyplňuje celý prostor, je kolem ní ještě trochu místa. Nejdříve si na tuto obrazovku promítněte nějaký předmět (např. jablko). Pokud to dokážete, můžete začít na obrazovku promítat vlastní afirmace (autosugesce) či přímo žádoucí představy toho, čeho chcete dosáhnout.

Zjistěte více

Chcete se o fungování vašeho mozku dozvědět víc? Přihlaste se na komplexní výcvik NLP kouč, díky kterému se naučíte to nejlepší a nejefektivnější ze současného neurolingvistického programování.

Použité zdroje

• Kolektiv autorů: Velká kniha technik učení, tréninku paměti a koncentrace, Grada, Praha, 2009
• Jiří Zíka: Fenomén hypnóza, NAKLADATELSTVÍ XYZ, s.r.o., Praha, 2011

UPOZORNĚNÍ: Obsah článků a použité koučovací techniky zde uvedené jsou určeny pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu. V případě, že se setkáváte s vážnými psychologickými problémy nebo duševními poruchami, doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného psychologa nebo psychiatra.